Zašel jsem příliš daleko…Lituji… Je všechno ztraceno?

 

 Nikdo není nikdy pro Boha ten nejhorší: Nemůže nás přestat milovat.

 

    „Já na Tebe nezapomenu. Zaženu tvou nevěru jak mračno a jako oblak tvé hříchy, navrať se ke mně, já tě vykoupím.“ (Iz 44,21-22)

 

    Mnohokrát nám v Bibli Bůh adresuje slova lásky a odpuštění. Ale tato slova mu nestačila k tomu, aby nám řekl, že nás miluje i přes naše hříchy, že nám chce dát život namísto smrti: On přišel sám, Pán Bůh. Je to On, Ježíš, Syn všemohoucího Otce, který přišel o Vánocích jako dítě, aby žil mezi námi. Je to On sám, který nám říká podobenství o marnotratném dítěti. A aby nám ukázal až do konce, že Bůh je milosrdenstvím a odpuštěním, vybírá si smrt namísto toho, aby nám ukázal, že Bůh je mstitel: „Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí“ (Lk 23,34)

 

    Ježíš přijal jako prvního na nebesa zločince, toho, kterého nazýváme  „kajícím lotrem“. Prvního!

 

    Takže, jestliže se sám odsuzuješ, jestliže si sám sobě nemůžeš odpustit, běž se setkat s Ježíšem, který je ukrytý v knězi. Ve jménu Božího Syna má moc a musí ti odpustit: „Před ním upokojíme své srdce, ať nás srdce obviňuje z čehokoliv, neboť Bůh je větší než naše srdce“. (1.Jan 3, 19-20)